Jedinečná osobní cesta

Na své cestě jsem potkal mnoho lidí, kteří sdíleli osobní prožitky. Začal jsem vidět souvislosti mezi žitým v životních situacích a kondicí těla. To mne učilo, jak dělat některé věci jinak. Sdílená situace je pak v podstatě i mojí zkušeností a tak se stalo, že jsem o lidi začal pečovat. Nejen o tělo, ale i o duši, aby mezi nimi zavládla harmonie. Díky novému pohledu na širší souvislosti o propojení těla (soma) a duševna (psýché), se začala tvořit nová rovina uzdravení (být ve zdraví).

V době, kdy jsem provozoval knihkupectví s ezoterickou literaturou a seznamoval se s léčitelskými technikami a psychosomatikou, jsem začal mít pojem o nových, do té doby (v našich zemích) průkopnických metodách.

Postupně jsem je uváděl do praxe. Od různých druhů masáží až po osobní rozvoj, psychosomatiku, čínskou medicínu.

To mne přivedlo k celostnějšímu přístupu k sobě i ke klientům. Někdo mne nazýval šarlatánem, jiní léčitelem, co má zlaté ruce. Zní to možná nadutě (ego), ale sdílím otevřeně.

Zamýšlel jsem se nad tím, proč pro některé lidi něco funguje, a pro jiné míň. Trápilo mě, že to pomáhalo jen do určité míry.

Podělil jsem se o své přemítání s kolegyní v oboru rehabilitace – a měla podobné zkušenosti. A tenkráte mi ukázala cestu, jednou větou:

„Není na světě člověk ten, aby pomohl lidem všem.“

Ulevilo se mi a pochopil jsem, že je tolik různých profesí a oborů, terapeutů, postupů a metod, že není konkurence.

Šel jsem si svojí cestou a říkal jsem a tvořil, co mi bylo vlastní, jednoduše jsem tvořil svůj talent ze srdce. To mi dávalo smysl i vnitřní radost. Viděl jsem, jak rychle se dá uzdravit, když má člověk odvahu, optimismus. A naslouchá ostatním i sobě. Své intuici. Když je připraven v každé situaci vidět příležitost pro pochopení, pro změnu pohledu a názoru. Kdy nás příležitosti vedou k možnostem se rozhodnout, jak pokračovat, jak proměnit svoje dosavadní přístupy k životu.

Máme dar volby. Je to dar svobody.