Následuj své srdce

Pro každou ženu je připravený muž velkého formátu a pro každého muže je připravená skvělá žena. Aby se tak mohlo stát, je třeba se podívat do zrcadla vztahů upřímně. Přehodnotit životní situace, vztahy a současná i minulá partnerství.

Nápovědou můžou být stále se opakující životní situace, například jak se sebou zacházím, co je člověk ochoten vydržet, přehlédnout.

Právě to, jaký k sobě máme přístup, je dáno v základu, z dětství, od mámy a táty, babiček a dědů. A protože děti jsou jako houba, nasají s tím většinu vědomých i nevědomých přístupů (strach o něco, někoho. Odpor a odtažitost k různým věcem nebo činnostem, přístup ke svému tělu, přijetí své přirozené sexuality, důvěry, lásky). Jsou to první důležité vztahy, které dostaneme do torny na výlet životem.

Říkáme potom: „Chci (nebo nechci) být jako máma (nebo táta)!“ Jenže je to kolikrát tak silně propsané, že to ochočí, ovlivní naši svobodnou a divokou životní sílu. Když se to nepoléčí, jsou z nás hodné ovečky a beránci – a jako takoví, umírnění a ochočení, procházíme pak dalšími vztahy – ve školkách a školách, na zájmových kroužcích, na táborech, v příbězích knih, při sportu, práci, v médiích atd.

Všechny tyhle vztahy a prožitky (de)formují náš vztah k sobě a k ostatním.

Když potom někde zavyje vlk, ovce utíkají nebo zkoprní a zmatkují – když někdo zavelí (nebo dokonce zastraší!), nedokážeme se za sebe postavit, reagujeme nepřiměřeně. Zveličuji, aby bylo vidět na nové možnosti.

Zmatkování bez sebepoznání pokračuje do partnerství. Jeden druhého v něm testujeme, doprovázíme, podporujeme, abychom ukázali největší esa, naučená ze hry vztahů. Po čase se začne ukazovat (ne)funkčnost toho, co jsme přijali.

Někdo dělá pořád stejná rozhodnutí a žije v nefunkčním partnerství. Diví se, proč je v něm jednostranná dominance, touha být ovládán nebo ovládat druhé a „mít pod kontrolou život“, nebo jej „odevzdat druhému“.

Tvoří se závislosti na penězích, sladkostech, dárcích, jídle, zážitcích, práci. Dětech, autoritách. Mohou se projevit alergie (potlačované zlosti), deprese (stálý tlak okolností a okolí), nemoce z emoce. Můžeme to tak nechat, nebo to změnit.

Rozhodnutím „dost“ si bereme zpět svou sílu. Původní esenci našich darů a talentů.

Je odvážné a osvobozující se po tom všem znovu nadechnout a narovnat, projít labyrintem souzení, že je člověk najednou jiný.

Prosít vztahy, přátele, zájmy a nakupené závislosti. Možná změnit práci nebo přístup k ní.

Opečovat sebe a znovu oprášit sny a touhy po životě znamená projít místa v partnerství, kde je těsno. Otevřít je a „vyvětrat smrádek“. Když už to nejde jinak, je třeba zvednout kotvy a vyplout do jiného přístavu (přestěhovat se, vyříkat si s rodinou, partnerem, co udělat jinak, nebo se rozejít). Následovat své srdce. Začínáme hned teď, ať jsi kdekoli nebo děláš cokoli, polož ruku na srdce a chvilku buď, dýchej, postupně se zeptej: „Jsem?“ „Žiju?“ „Co dál?“

Srdce odpovídá citem, pocit v těle nám to sdělí. Poděkuj svému srdci a tělu a vykroč.

Další za-myšlenky

Rudé sako svlékáme z kůže obava z nahoty mění se v oslavu poznání. Tajemní draci z dávných věků čekají připraveni na…
Pokračovat ve čtení
V zoufalosti voláme, k sobě hluší, toužíme sdílet, měříme zkušeností přijetí a odmítnutí. Ruka, jež noří se do studnice s živou…
Pokračovat ve čtení
Na své cestě jsem potkal mnoho lidí, kteří sdíleli osobní prožitky. Začal jsem vidět souvislosti mezi žitým…
Pokračovat ve čtení
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.